Kultivace perel
Perly jsou produktem mořského mlže Pinctada Margaritifera. S příchodem Evropanů zaznamenal sběr perel obrovský boom, už koncem 19.století byly mnohé laguny prakticky vyloveny. V roce 1963 byla zřízena 1. Experimentální farma na stolu Manihi na souostroví Tuamotu. Na konci 80. let se už výhodný business rozjel naplno. Dnes je po turismu druhým nejvýznamnějším zdrojem příjmů v oblasti. Pěstování perel je však zdlouhavý proces s nejistým výsledkem, který může trvat 18, 24, ale až 36 měsíců a pouhá 1/3 mlžů, perlu skutečně donosí. Pracné je i získání perly z lastury . Koše s perlotvorkami se vyzvednou z laguny a každou perlotvorku je potřeba ručně zbavit nečistot a nánosů. Rovněž jejich otevírání není jednoduché a vyžaduje značnou zručnost, jelikož se jedná o živého tvora, který při nešetrném zacházení, uhyne.
Většina perel má kovově-šedé zbarvení, ale najdou se mezi nimi i světle růžové, purpurové, fialové, modré, či nazelenalé. A čím je odstín neobvyklejší, tím je perla cennější .
Z biologického hlediska, jsou perly vlastně odpadem, když se do plášťové dutiny perlotvorky, dostane cizí tělísko, snaží se ho prostě zbavit. Pokud se jí to nepodaří, obalí tělísko vrstvou perleti, tedy hmoty, kterou má pokryty vnitřní strany lastury. A PERLA JE NA SVĚTĚ!
Aktu vložení tělíska se říká štěpování, nebo také roubování, do mírně naříznuté pohlavní žlázy 3 leté perlotvorky, se vloží štěp, kulovité jádro, vyrobené z lastur sladkovodních mlžů řeky Mississippi .Jako katalyzátor je přiložen ještě malý kousek tkáně jiné perlotvorky.
Ty, které byly ve splnění úkolu úspěšné, se stanou nositelkami nového jádra, aby jejich útroby vydali za několik měsíců, ještě větší perlu.Nejúspěšnější perlotvorky zopakuji celý proces za svůj život 3x. Vypěstované perly, jsou stále přírodním produktem, vznikají totiž stejným způsobem, jako ve volně žijících perlotvorkách. Rozdíl je v tom, že člověk pomáhá perlotvorkám vytvářet jejich poklady opakovaně.
Označení černá Tahitská perla je trochu zavádějící, protože obsahuje bílé cizorodé jádro, navíc je Tahiti pouze centrem obchodu s černými perlami, jejich vlastní kultivace probíhá jinde, například na ostrově Raiatea. Černé tahitské perly se nejčastěji zasazují do stříbra, 18-ti karátového zlata, či platiny, aby vytvořili jedinečný neopakovatelný šperk. Perla nejvyšší kvality, která má viditelné vady, jen na méně než desetině svého povrchu, vznikne jen v jedné, či tvou perlotvorkách ze stovky.
Do kategorie A bude zařazeno pouze 5% perel z těch, které vzniknou.
A teď trochu v číslech:
Když má farma naroubováno 10 000 perlotvorek, tak při 30% šanci, nalezneme 3 333 perel a z toho pouze 5% kategorie A, což je pouze 100 perel !
Je to velmi málo.
Není divné, že tyto “černé kuličky” nejsou zrovna levnou záležitostí. Inu, za krásu se platí.